I přesto, že se tento případ na první pohled zdá jednoznačný a nikterak problematický, věřte, že se můžete poměrně často setkat i s chybnou variantou. Při posuzování pravopisného hlediska u této dvojice nás bude zajímat hlavně to, jak dané slovo vzniklo, zabrousíme tedy do oblasti slovotvorby.
Výrazy cizího původu, tedy výrazy převzaté z jiného jazyka než je český, tvoří vždy v našem pravopise specifickou skupinu. Téměř vždy ale platí, že pokud budeme tápat v oblasti pravopisu a správného psaní (případně výslovnosti), je nutné znát původ slova. Totéž platí i v případě tohoto výrazu.
Ač to může některé uživatele českého jazyka mást, za správné se v případě výrazů na čas x načas považují obě varianty. Proč tomu tak je? Vysvětlení nám podá jeden ze způsobů tvoření slov. Mezi ty základní patří odvozování, skládání, zkracování či také přejímání slov cizích. Vedle nich poté stojí spřahování, díky kterému můžeme v případě výrazů na čas x načas oficiálně užívat i druhé z uvedených variant.
Na první pohled se může zdát, že při psaní zkratek se toho vlastně nedá až tak moc zkazit. Pravdou ovšem je, že v užívání správných podob zkratek a zkratkových slov má nejeden Čech pořádný zmatek. Bonbonkem mezi zapeklitými zkratkami je slovní spojení „společnost s ručením omezeným“, které je možné zkrátit hned třemi způsoby.
Většina lidí nerozlišuje psaní dlouhého nebo krátkého „i“ v koncovkách přídavných jmen. Se špatným tvarem těchto slov se setkáváme téměř denně. Řekněme si tedy něco o tom, kdy psát dlouhé a kdy krátké „i“.
Při výuce českého jazyka poměrně častý výraz, který označuje slovo opačného významu (tzv. opozitum). Pro příklad: malý × velký, krátký × dlouhý, pravda × lež atp. V jazyce antonyma vznikají přirozeně jako vyjádření významového protikladu. Najdou se ovšem i slova, která antonymní protějšek nemají (např. dvacet, aú). Na základní škole se mimo antonymum často setkáte i s výrazem synonymum a homonymum.
Slovo, jehož význam každý jistě zná — jedná se o úvěr zajištěný zastávním právem k nemovitosti. Často je slovo hypotéka (popř. hypoteční úvěr) spojováno s bankou, která žadateli půjčí peníze za účelem nákupu nemovitosti (tzv. účelová hypotéka). Ten poté bance splácí tento úvěr pravidlenými měsíčními splátkami po dobu předem dohodnutou.
