U této dvojice nás může pravděpodobně mást aspekt výslovnosti a pravopisu. Jedná se o předložku, která se nejčastěji pojí se 4. pádem jména (podstatného jména, zájmena, přídavného jména apod.), např.: přes louku, ruku, hlavu, zelenou židli, tebe apod.
Následující příslovce používáme ve významech: stále, neustále, ustavičně atp. Výraz „porát“ český jazyk nezná a rozhodně jej tedy neuznává jako přijatelnou spisovnou variantu.
Zde se opět dostáváme k problematice chybné záměny za příslovečnou spřežku.
V tomto případě se jedná o slovo cizího původu, proto se pravidla lehce upravují. Toto podstatné jméno rodu mužského se do českého jazykového systému dostalo z řečtiny (phainómenon), známe latinský výraz phaenomenon.
Zde se vás snažíme celkem zmást. Oba tvary jsou pravopisně správné a je možné je bezchybně použít. Je však nutné znát jednotlivé významy slov a nezaměňovat je. V obou případech se jedná o podstatná jména, každé z nich však nese jiný význam.
Zde je bezpochyby nutné si spojit samotný „vynález“ s jeho tvůrcem. Morseova abeceda je telegrafický systém znaků složený z teček a čárek, který sestavil americký fyzik Samuel F. B. Morse. Po něm je tato specifická abeceda, kterou možná znáte z letních táborů, pojmenována.
Stupňování přídavných jmen je často kamenem úrazu mnohých z nás. Druhý stupeň tvoříme několika způsoby, zde uplatníme připojení přípony -ší ke stupni prvnímu, tj. snad- (-ný) + -ší.
