Časté chyby

V tomto případě se jedná o poněkud expresivní výraz pro označení muže, který v českém jazyce ale má své místo a je běžně používán. Zde však není možné ani jednu z variant označit za chybnou.

Následující číslovka základní je poměrně komplikovaným případem z hlediska správného pravopisu. V rámci vývoje českého jazyka došlo k několika úpravám pravidel, proto je v současnosti situace poměrně nejasná. My si ale poradíme.

Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov je poněkud problematické a vždy je lépe konkrétní tvar slova ověřit.

Psaní předpon s-/z- se řídí ustálenými zákonitostmi. Existují pravidla pro psaní předpony s-, např.: směřování dohromady (sblížit se, shromáždit…), směřování shora dolů nebo z povrchu pryč (smazat, sklonit…), zmenšení objemu nebo zánik (shnít, shořet…).

Touto dvojicí otevíráme problematiku pravopisu příslovcí, která může činit značné potíže. Přesto existuje jedna velice jednoduchá pomůcka, jež nám může s touto oblastí pravopisu pomoci už navždy.

V první řadě je určitě vhodné udělat si pořádek v podstatných jménech tip × typ, která se často uživatelům jazyka pletou a dochází k jejich záměně. Pokud již máme v tomto jasno, můžeme se pustit do zdůvodnění pravopisu inkriminovaných sloves.

Vyjmenovaná a příbuzná slova mohou často potrápit i zkušenějšího uživatele češtiny. V řadě vyjmenovaných slov po písmenu B se vyskytuje sloveso být, které bývá často kamenem úrazu.