Podstatné jméno party je pro řadu z nás srozumitelné, znamená užší společnost sezvanou za účelem zábavy. Toto slovo žije v našem jazyce poměrně krátkou dobu, dřív bychom řekli spíše dýchánek nebo mejdan. Patří do tzv. hovorové češtiny, tzn., do mluvené formy spisovné češtiny.
Psaní této podřadicí spojky obvykle nedělá problémy, nicméně pojďme se raději podívat na to, jak se správně píše.
Pravidla českého pravopisu připouštějí od své poslední kodifikace (1993) psát obě varianty slov, které mají přípon -on/-ón. Do té doby byla pravopisně správná pouze dlouhá varianta přípony. Dnes lze tedy psát balkon i balkón oběma způsoby, aniž by se měnil význam slov.
Ačkoliv tento výraz nepatří tak úplně do českého jazyka, v českých podmínkách se natolik uchytil, že má mnoho lidí potřebu toto slovo počešťovat a psát ho i v zdomácnělé formě, nicméně to je špatně, jediná správná varianta je ta, která kopíruje svůj originální zápis, tedy all inclusive.
Psát slovo v původním pravopisu a vypadat tak díky tomu cool, protože ovládáme cizí jazyk, nebo se raději držet správné, tedy počeštěné formy?
Podle moudré Wikipedie je komiks: „umělecké médium, někdy označováno jako „deváté umění“, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány kresby nebo jiná zobrazení s případným doprovodným textem v cílených sekvencích. Dohromady tedy vytvářejí celek, nejčastěji příběh.“ Typicky český komiks jsou například Rychlé šípy nebo Čtyřlístek.
Slovo flexe pochází z latinského výrazu flecto, což znamená v překladu „ohýbám“. S tímto výrazem se můžeme setkat v češtině, zejména potom u slov a slovních tvarů, které lze „ohýbat“ – skloňovat, časovat, stupňovat apod. Dále se s tímto pojmem můžeme setkat v anatomii i matematice.
