Časté chyby

Pravidla českého pravopisu nám říkají, že po tvrdých souhláskách se píše tvrdé y. Toto pravidlo se ale nevztahuje na slova cizího původu, u kterých zachováváme původní podobu.

Existuje nespočet slov, u kterých při výslovnosti slyšíme jednu hlásku, avšak pravopisně správně zapisujeme hlásku jinou. Nejinak je tomu u příslovce akorát, které patří do tzv. obecné češtiny – nespisovné formy českého jazyka.

Na tuto krásnou, avšak pro člověka jedovatou houbu jsme jistě v lese někdy narazili. Jak je to ale s jejím pravopisem?

Přezka je podle výkladových slovníků dvojdílná spona (na pásku apod.) ať už kovová, nebo ozdobná.

Pravidlo, které říká, že uprostřed slov píšeme nad písmen u vždy kroužek neplatí ve všech případech. Třeba takové označení pro ošetření rukou, které tak rády podstupují dámy, je toho zářným příkladem výjimky potvrzující pravidlo.

Mluvíme o podřadicí spojce, knižní forma je nežli, jejíž výskyt je však řídký. Zápis nám obvykle nedělá problém, pojďme se ale raději podívat na to, jak ji pravopisně správně napíšeme.

Správná varianta je pouze domnění, je spolu s domněnkou jedním z klasických chytáků ve školních pravopisných cvičeních a diktátech.