Časté chyby

Patrně jste již slyšeli o psaní dublet. Jedná se o slova, která mají pravopisně správně dvě varianty – universita/univerzita, exkurs/exkurz, kompars/ komparz, apod.

Když se řekne toto slovo, každý si určitě představí nějaký šíleně dlouhý běžecký závod. Ano, je to tak. Tento závod má přesně 42,195 km. Tohle je ale o češtině, jak je to tedy se zápisem tohoto slova?

Ještě do roku 1993 platilo pravidlo, které udávalo, že přejatá slova s koncovkou –on mají vždy dlouhou samohlásku. V takových slovech jako: balkón, citrón, bujón, stadión, šampión atd. byly jediné pravopisně správné varianty.

Jedná se o slovo poněkud zastaralé a dnes používané velmi zřídka. V původním významu se takto označoval mlynář, později venkovský sedlák nebo také hospodář, vesničan, starší spořádaný muž.

Fólie nebo folie? Nebo že by folije? Mluvíme-li o velmi tenké bláně z kovu nebo plastu užívané jako obalový materiál, polotovar při výrobě galanterie atp., napíšeme pravopisně správně pouze tvar s dlouhým o – fólie. Všechny ostatní tvary tohoto slova nejsou správné.

Moudrá Internetová jazyková příručka uvádí, že písmeno ě po písmenu m naznačuje výslovnost [mňe], např. město [mňesto]. Hláskovou skupinu [mňe] v češtině píšeme buď ve tvaru mě, nebo mně.

Ještě do roku 1993 platilo pravidlo, které udávalo, že přejatá slova s koncovkou -on mají vždy dlouhou samohlásku. V takových slovech jako: balkón, citrón, bujón, stadión, šampión atd. byly jediné pravopisně správné varianty.