Časté chyby

Pokud zapátráte v paměti, jistě si vzpomenete na vyjmenovaná slova po M. Ta nám budou u této dvojice velkou pomocí.

Základem je sloveso vyjímat, ale správným tvarem je pouze výjimka. Toto slovíčko patří k nejčastějším češtinářským chybám – dělají ji jak žáci na základních školách, tak studenti na středních i vysokých školách, ba dokonce i mnozí vystudovaní dospělí.

Přídavným jménem terciární označujeme skutečnost, kdy je něco třetí v pořadí, či se nějak vztahuje k číslu tři.

Obě varianty slova jsou správné, ale jejich použití se odvíjí od kontextu. Pokud potřebujeme slovo, které označuje předpis či organizační řád, použijeme statut.

Druhé slovo, status, pochází z latinského slovesa stare (stát) a týká se postavení či stavu osob a věcí.

Příklady:
Letos mu už neuznali status studenta - musel se tedy přihlásit na Úřad práce v Hradci Králové.

Jeho sociální status rozhodně nebyl pozitivní!

Statut našeho města změnil mnohé v nových vyhláškách.

Častý neduh uživatelů češtiny. O čem je řeč? Přece o užívání koncové souhlásky ve slově standard.

Jak se píše toto slovíčko? Jsou možné obě varianty? Nebo jen jedna? A případně která? Samozřejmě, že vám to v tomto malém příspěvku osvětlíme.

Slovíčko, ve kterém se stále dělá spousta chyb. Přídavné jméno s jedním n znamená časný (například raný středověk).

Se slovem ranný se často nesetkáte. Objevuje se v lékařských textech a také ve spojení s číslovkou – nejčastěji u zbraní, které dokážou vypálit více ran (šestiranný kolt).

Přídavné jméno ranní označuje skutečnosti, které jsou spojovány s ránem – ranní snídaně, ranní rozcvička apod. Slovo se skloňuje podle měkkého vzoru jarní.

Příklady:
Museli si pospíšit, aby vykopali rané brambory.

Na střelnici jsme si vyzkoušeli dvourannou zbraň s broky.

Jako ranní čaj mám nejraději čísnký Gunpowder z provincie Yunnan.