Ironie × ironije
Ironie je slovo cizího původu pocházející z řeckého slova eironeia, což vysvětluje nejenom psaní „i“ po písmenu „n“, ale i to, že není třeba vkládat „j“.
Ironie je slovo cizího původu pocházející z řeckého slova eironeia, což vysvětluje nejenom psaní „i“ po písmenu „n“, ale i to, že není třeba vkládat „j“.
V spisovném jazyce lze užít obě varianty, lze tedy napsat zběhlý i sběhlý, je ale nutné tato přídavná jména použít ve správném kontextu.
Tento výraz je řazen mezi tzv. příslovečné spřežky, tedy spojení předložky s jiným slovním druhem.
Jak se správně označuje svátek všech zamilovaných? A jak se pravopisně korektně píše světec, který dal své jméno právě tomuto známého svátku?
Varianta z patra je spojením předložky z a podstatného jména patro, ve smyslu poschodí, podlaží.
Někteří pisatelé možná sem tam zaváhají, jestli napsat sami, nebo samy. Nebudeme chodit kolem horké kaše.
Pravopisně korektní jsou v tomto případě obě varianty, lze napsat zjara i z jara.