Časté chyby

Psaní velkých písmen se nám může na první pohled jevit jako problematické, není ale třeba se jich bát.

Jediná pravopisně správná a přijatelná podoba z této dvoje je kotilion psáno s „i“.

Český pravopis uznává pouze podobu zvesela (psáno dohromady). Jedná se o příslovečnou spřežku (spojení dvou slovních druhů v jedno slovo), kterých je český jazyk plný, např. poprvé, vcelku, navečer apod.

Jedinou pravopisně správnou variantou slova je húlava s „ú“. Jedná se o podstatné jméno označující nárazový prudký vítr/vichr, který zpravidla trvá několik minut či dešťovou přeháňku.

V tomto případě můžeme jako pravopisně správnou označit variantu burkiny s „y“ na konci slova.

Už na první pohled je zřejmé, že slova nejsou stejná a nelze je zaměnit. Můžeme napsat nazývat i zívat, ale každé slovo použijeme v jiném kontextu, protože nese jiný význam.

Tento pravopisný jev patří mezi krásné, ale zároveň zákeřné výjimky českého jazyka. Velmi často ho využívají učitelé českého jazyka do diktátů či pravopisných cvičení.