Zbůhdarma × bůhzdarma
V tomto případě je zdůvodnění pravopisu zcela jednoznačné a není zde pochyb o tom, který z tvarů je správný. Můžeme napsat pouze podobu zbůhdarma.
V tomto případě je zdůvodnění pravopisu zcela jednoznačné a není zde pochyb o tom, který z tvarů je správný. Můžeme napsat pouze podobu zbůhdarma.
V obou případech se jedná o podstatná jména, která se běžně vyskytují v našem jazyce. Je však nutné je od sebe rozeznat a naučit se je správně používat, protože každé z nich nese jiný význam, napsat ale můžeme podnět i podmět.
Jistě pro nás nebude překvapením, že toto slovo není původně české. Slovo má své kořeny v latině (výraz habitatio - bydliště, naleziště, obydlí / či výraz habitu-poloha, obydlí apod.).
V tomto případě je lepší si slovo zapamatovat, protože neexistuje jednoznačné zdůvodnění, proč je nutné jej psát právě tímto způsobem.
Toto slovo už potrápilo nejednoho z nás. A přitom je zcela jednoznačné, jak jej napsat, stačí se jen zamyslet nad významem slova.
Následující námi zmíněné přídavné jméno je v současném jazyce považováno za spíše již zastaralé a tolik se nepoužívá.
V tomto případě se jedná o příslovce, které se používá ve významu směrem ven či zevně (týkající se zevnějšku).