KOŘEN (radix) = nositel významu, nedělitelný
PŘEDPONA (prefix) = předchází kořen, mění věcný význam slov
PŘÍPONA (sufix) = nachází se jen u některých slov mezi kořenem a koncovkou
KONCOVKA = nachází se zpravidla na konci tvaru, nese mluvnický význam, mění se, zpravidla vyjadřují pád, číslo, rod, u sloves osobu a číslo
KMEN = část slova, která zbývá po odtržení koncovky, nemění se
SLOVOTVORNÝ ZÁKLAD = část slova bez koncovky, kterou převzalo slovo
Předpona + kořen/kmen + přípona + koncovka
V českém jazyce se nová slova tvoří 3 způsoby
Odvozováním (derivací)
Jedná se o nejčastější způsob tvoření slov. Nová slova tvoříme pomocí předpon, přípon a koncovek, takto utvořená slova se nazývají deriváty. Slova odvozená pomocí:
- Předpony: (např. pra- ➡ prababička)
- Přípony: (např. -nda ➡ šeptanda)
- Koncovky: (např. list ➡ listí)
- Předpony a přípony: (např. pod + pata + ek ➡ podpatek)
- Předpony a koncovky: (např. -ná + město + í ➡ náměstí)
Skládáním (kompozicí)
Skládáním vznikají slova složená (složeniny). Zpravidla se skládají ze dvou a více slov. Složeniny se obvykle rozdělují na:
- Složeniny vlastní (sníh + bílý ➡ sněhobílý; les i step = lesostep; obchod ve velkém = velkoobchod)
- Složeniny nevlastní (spřežky) (budiž + k + ničemu ➡ budižkničemu; mžik + oko = okamžik; lačný + krev ➡ krvelačný)
- Složeniny hybridní – jedna část slova je cizího původu (topmodelka, biopotraviny, …)
Zkracováním (abreviací)
Slova tvoříme zkracováním základových slov nebo ze zkrácených částí základových slov. Vznikají tak iniciálové zkratky, zkratky, slova zkratková a značky.
Zkratky iniciálové
Několikaslovné názvy nahrazujeme prvními písmeny názvu, které píšeme vždy velkými písmeny, při čtení je hláskujeme.
Poštovní směrovací číslo (PSČ)
Česká republika (ČR)
Zkratky vlastní
Takové zkratky píšeme buď s tečkou (pak musí končit na souhlásku):
Před naším letopočtem (př. n. l.)
Například (např.)
Inženýr (ing.)
Nebo bez tečky (pak musí končit na samohlásku):
paní (pí)
cirka (cca)
bratří (bří)
Slova zkratková (skupinové zkratky)
Vznikají ze skupin hlásek jednotlivých slov, takto vzniklá slova můžeme i skloňovat, při čtení již slovo nehláskujeme.
Česká dopravní kancelář (ČEDOK)
Divadlo Sedmi Malých Forem (SEMAFOR)
Zdroje:
MARTINEC, Ivo et al. Učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009-2011. 4 sv. ISBN 978-80-7238-779-3.
MUŽÍKOVÁ, Olga et al. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, ©2002. 104 s. ISBN 80-86285-36-7.