Podíváme se na funkce literatury, základní pojmy, ale především na jazyk literárního díla. Uvidíte, že když budete umět rozebrat literární dílo více teoreticky, mnohem více si ho užijete…
- Poznávací funkce (čtenář díky literatuře poznává svět, minulost, charaktery lidí apod. / autor na druhé straně reprodukuje své myšlenky a zkušenosti).
- Vyjadřovací funkce (čtenář si čtením obohacuje slovní zásobu, učí se využívat větné konstrukce, …).
- Hodnotící funkce (literatura vytváří hodnotový systém člověka).
Struktura literárního díla
U díla můžeme sledovat jeho: formu (jakým způsobem je napsáno a uspořádáno) a obsah (myšlenky / skutečnosti / představy autora), přičemž obsah vždy ovlivňuje formu a naopak. U struktury literárního díla řešíme umělecké prostředky (tematika, kompozice, jazyk, …)
Literární pojmy
Téma literárního díla
Mluvíme-li o tématu literárního díla, můžeme jím rozumět souhrn jednotlivých motivů (přírody, společnosti, subjektivních prožitků,…) a rozlišit téma můžeme dále na:
- Celkové téma
- Hlavní téma
- Vedlejší téma
- Motiv
Kompozice literárního díla
Jedná se o uspořádání tematických prvků v čase a prostoru, asi nejzákladnější rozdělení je chronologická kompozice (popisuje jevy za sebou, například od rána do večera) a retrospektivní kompozice (jevy jsou zobrazovaný zpětně, například někdo vypráví večer jaké bylo ráno).
Jazyk literárního díla
Jazyk díla má estetickou funkci a zároveň je uměleckým vyjádřením autora. Většinou na první pohled poznáte z jaké je dílo doby právě kvůli jazyku. Navíc základem lit. děl je i národní jazyk (v naší zemi čeština). U literárních děl se můžeme setkat s odbornými termíny, archaismy, historismy, neologismy, nespisovnými prostředky (dialektismy, vulgarismy, slangovými výrazy, obecnou češtinou atp.)
V literárních dílech se můžete najít i tzv. obrazná pojmenování (tropy). Častěji se s nimi setkáte u poezie, právě tropy jsou často tématem hodin literatury na základních a středních školách. Mezi základní obrazná pojmenování patří například:
Název | Význam |
Metafora | přenesení pojmenování na základě podobnosti |
Personifikace | lidské vlastnosti a činy se přenášejí na neživé objekty |
Metonymie | přenesení pojmenování na základě věcné souvislosti |
Synekdocha | druh metonymie, založena na záměně části a celku |
Eufemismus | zjemnění výrazu |
Hyperbola | nadsázka, zveličení |
Oxymóron | spojení slov protichůdného významu, zdánlivá nelogičnost |
Setkat se můžete i s tzv. básnickými figurami, což jsou zvláštní obraty větné stavby, které často zdůrazňují určitou myšlenku. Pro příklad:
Název | Význam |
Anafora | opakování slov na začátku veršů |
Epifora | opakování slov na konci veršů |
Epizeuxis | opakování slov ve verši / větě |
Epanastrofa | opakování na konci a na začátku verše |
Dělení literatury
Literaturu dále dělíme na prózu (souvislý text) a poezii (básně).
Poezie
Báseň má specifické členění do veršů, ty se spojují do slok, popř. strof. Verš je v podstatě jeden řádek básně, který se dále může členit na stopy (opakující se úseky v řadách veršů). Zajímavé je, že právě stopy se podílí na velmi významém jevu – tzv. metrickém impulsu, který udává jakési zvukové schéma, které nazýváme metrum. Stopa se může rozdělovat dále na těžkou dobu (má přízvuk) a lehkou dobu (nemá přízvuk).
Nejběžnější stopy, se kterými se setkáme:
- trochej (¯ ᐡ) – privní slabika je přízvučná, druhá nepřízvučná
- jamb (ᐡ ¯) – první slabika je nepřízvučná , druhá přízvučná
- daktyl (¯ ᐡ ᐡ) – první slabika je přízvučná, druhá a třetí slabika je nepřízvučná
Další například: spodej (¯ ¯), tribrachys (ᐡ ᐡ ᐡ) nebo kombinované daktylotrochej (¯ ᐡ ᐡ ¯ ᐡ)
Rým
S rýmem a jeho druhy se setkáte již na základní škole. Rým je zvuková shoda na konci veršů, nejčastěji se rozeznávají schémata:
- Rým střídavý (ABAB)
- Rým sdružený (AABB)
- Rým obkročný (ABBA)
- Rým přerývaný (ABCD)
Próza
Jedná se o psaný text nepsaný ve verších. Text využívá logiku a gramatická pravidla. Slova, která na sebe významově navazují, vkládáme do vět – odstavců – větších celků (podkapitol, kapitol , knih, …). Literaturu dělíme na lyriku (pocity autora, bez děje), epiku (má děj) a drama (má děj, který je ztvárněn na jevišti).
Literární druhy (žánry)
Literární druhy | Lyrika | Epika | Lyricko-epické | Drama |
Literární žánry | píseň, sonet, elegie (žalozpěv), óda, hymnus, villonská balada (francouzská), epigram, přísloví, cestopis | román, novela, povídka, bajka, legenda, mýtus, pověst, pohádka, kronika, epos | balada, romance | komedie, tragédie, tragikomedie, historická hra, fraška, opera, opereta, muzikál |
Pod tímto článkem naleznete řadu článků, která se zaměřují na konkrétní témata rozboru literární textů.