Zájmena jsou v pořadí třetím slovním druhem, kterému se budeme společně věnovat. Možná se vám zájmena zdají být složitá a náročná se vším tím dělením a kategoriemi, ale stačí si jen udělat jasno. Proto jsme pro vás připravili tento článek, který by vám měl pomoci se v tomto slovním druhu lépe vyznat.
Slovní druhy se dělí na slova ohebná (skloňují se, nebo se časují) a slova neohebná (neskloňují se). Slova v závorkách jsou názvy jednotlivých slovních druhů v latině. Slovní druhy jsou základem tvarosloví a je potřeba je znát; v mnoha případech je jejich znalost důležitá i v pravopisných cvičeních atp.
Přídavná jména mají v českém jazyce zcela zásadní roli - vyjadřují vlastnosti osob, zvířat nebo jevů či vztahy přivlastnění. Rozvíjejí tedy podstatná jména. V tomto článku si představíme charakteristiku přídavných jmen, stupňování přídavných jmen, mluvnické kategorie, jmenné tvary i příklady ve větách.
Podstatná jména jsou pro český jazyk a tvorbu české věty velice důležitá. Jen se zamyslete, jak často vy sami použijete v běžné řeči podstatné jméno? Určitě byste to ani nespočítali, protože je to jeden z nejpoužívanějších slovních druhů v našem jazyce.
Dnes tu máme něco pro vysokoškoláky - test zaměřený na historii lingvistiky. Skvěle poslouží k přípravě na zkoušku k předmětům Úvodu do studia jazyka, Úvod do lingvistiky atp.
Ke komunikaci s ostatními potřebujeme věty, k jejichž tvorbě jsou nutná slova. Větu ani slovo bychom ovšem neměli šanci složit bez ještě základnější jednotky, a to písmene, případně hlásky. V tomto článku se budeme věnovat právě hláskám, konkrétně jejich dvěma podskupinám, a to samohláskám a souhláskám.
Tak jako si nejsou rovni lidé nebo třeba silnice (vždy je můžeme rozdělit na hodně a méně důležité), nemusí ani jednotlivé věty v souvětí být vždy na stejné úrovni.
