Slohové práce

Už se vám někdy stalo, že jste měli v hlavě vymyšlený příběh, dokonce jste si i sepsali osnovu, vymysleli zápletku a charakteristiku postav a následně jste se pustili do díla, jenže najednou jste nevěděli, jestli máte příběh napsat v ich-formě nebo raději v er-formě?

V tomto článku si povíme, jaký je rozdíl mezi lyrikou a epikou. Žáci si tuto problematiku dost často pletou, myslí si, že lyrika a poezie nebo epika a próza je to samé, přitom se však nejedná o nic složitého.

Práce autorů umělecké literatury se na první pohled zdá jednoduchá. Prostě se nechají osvítit múzou, rychle napíšou, co je zrovna napadlo, a velké dílo je na světě. Jednoduché jako facka! Nebo ne?

Policista by měl mít zbraň a uniformu, doktor bílý plášť, hasič spoustu vody a správný novinář by měl všude pobíhat s diktafonem… Ale především znát a ovládat publicistický styl.

Vedle stylu uměleckého nebo odborného, jejichž názvy už předem prakticky vypovídají o jejich účelu a funkci, může styl prostěsdělovací vypadat mírně zvláštně. Nekonkrétně. Snad každý text má za úkol čtenářům něco sdělit. Tak k čemu přesně může být prostěsdělovací styl?

Když se řekne odborný styl, obvykle si představíme styl pro odborníky, jinými slovy styl, kterému obyčejní (ne až tak vzdělaní) lidé zkrátka nebudou rozumět. Stává se, že někomu nabídneme odborný článek, který dotyčný okamžitě kategoricky odmítne s tím, že přeci nemůže číst něco takového, když není dostatečně vystudovaný.

Pod pojmem styl si často představíme oblečení – člověk, o němž řekneme, že má styl, se většinou dobře obléká, zatímco běžní lidé v džínách a tričku žádný styl nemají. To ovšem není úplně pravda.