Pravidla pravopisu online

Přechodníky se v dnešní době už moc nepoužívají, ale není od věci znát základní pravidla jejich používání. Jednotlivé typy přechodníků a jejich skloňování jsou přehledně rozřazeny do tabulek.

Zájmeno „jenž“ je synonymní tvar k zájmenu „který“. Pro novináře i spisovatele je jeho znalost podstatná, jelikož zamezuje nadbytečnému užívání právě zájmena „který“. Avšak je potřeba znát jeho správné tvary, ve kterých Vám pomůže následujicí tabulka.

Nevíte, jaký je rozdíl mezi vsuvkou, neúplnou větou a osamostatněným větným členem? Tak to je pro vás určený tento krátký článek, který se vám to pokusí vysvětlit.

Dnes tu máme něco pro vysokoškoláky - test zaměřený na historii lingvistiky. Skvěle poslouží k přípravě na zkoušku k předmětům Úvodu do studia jazyka, Úvod do lingvistiky atp.

Ke komunikaci s ostatními potřebujeme věty, k jejichž tvorbě jsou nutná slova. Větu ani slovo bychom ovšem neměli šanci složit bez ještě základnější jednotky, a to písmene, případně hlásky. V tomto článku se budeme věnovat právě hláskám, konkrétně jejich dvěma podskupinám, a to samohláskám a souhláskám.

Psaní velkých písmen bývá v pravopise považováno za jednu z nejobtížnějších oblastí.
 Je to dáno mimo jiné tím, že nemá příliš logickou ani historickou oporu, pravopis se zde řídí spíše podle všeobecné dohody.

Máte jasno v pravidlech, podle kterých se řídí psaní i/y a í/ý v koncovkách přídavných jmen? Pokud ne, podívejte se do našich pravidel pravopisu.