Julius Zeyer
O autorovi
Julius Zeyer byl český spisovatel, básník a dramatik. Patří mezi hlavní představitele lumírovců a je označován jako jeden z největších českých novoromantiků.
Narodil se v Praze, vyučil se tesařem a odešel za prací do Vídně. Poté procestoval několik zemí a začal se věnoval studiu filosofie a literatury, intenzivně se učil hned několik jazyků. Cestování se věnoval ve velkém i nadále, kdy některé jeho cesty byly inspirací pro jeho díla.
Publikoval v mnoha časopiech, mezi jeho zájmy patřilo sběratelsví starožitností. V osobním životě byl velmi komplikovaný. Trpěl depresemi, úzkostí a osamělostí.
Pro jeho díla mu sloužily náměty z historie, bájí a pověstí. V textech si vysnil vlastní fiktivní svět. Velmi často se také objevuje tématika přátelství mezi muži a jejich krása. Mimo poezii a prózu psal také divadelní hry, z nichž byla nejúspěšnejší Radúz a Mahulena (později také zfilmována).
Díla
Nezařazené
- Ondřej Černyšev (1876)
- Román o věrném přátelství Amise a Amila (1880)
- Fantastické povídky (1882)
- Jan Maria Plojhar (1891)
- Tři legendy o krucifixu (1895)
- Dům U tonoucí hvězdy
- Radúz a Mahulena (1898)
Citáty
„Toužit po lásce ještě neznamená milovat.“
„Dům bez knih je jako tělo bez duše.“
„Být dobrým člověkem je víc, než být velkým.“
„Hrdinství jest prchati před nečistou silou.“
„Život je pro silné.“
„Ženu ani květinou neudeř!“