František Halas
O autorovi
František Halas byl český básník a překladatel.
Narodil se v Brně, vyučil se knihkupcem a vyrůstal mezi komunistickou mláděží, kterou byl velmi ovlivněn. Pracoval jako redaktor v komunistickém tisku, vydával avantgardní časopisy a během druhé světové války psal do Rudého práva. Ovlivnil ho pobyt ve Španělsku v době španělské občanské války.
Byl členem revolučního výboru spisovatelů a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Angažoval se také v politice, byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, zasedal do parlamentních voleb.
Jeho poezie je typická jazykovým experimentováním, často se objevují erotické motivy, sociální problematika či vnitřní prožívání světa. Básně jsou popisovány jako nelíbivé a nemelodické (kritizoval jej např. V. Nezval). Spolu s dalšími autory překládal díla z několika jazyků.
Díla
Nezařazené
- Sepie (1927)
- Kohout plaší smrt (1930)
- Tvář (1930)
- Thyrsos (1932)
- Hořec (1934)
- Staré ženy (1935)
- Dokořán (1936)
- Torzo naděje (1938)
- Naše paní Božena Němcová (1940)
- Ladění (1942)
- Já se tam vrátím (1939)
- V řadě (1948)
- A co? (1957)
Citáty
„Myšlenka opřená o charakter se vždy prodere ke slávě.“
„Netlučme marně na brány let, je to hanba.“
„Láska zvětrá v nadbytku moudrosti, v němž anděl srdce kulhá, táhna za sebou špinavé křídlo.“
„Poezie je pamětí světa, podvědomím rodů, předjímatelkou budoucna.“
„Mlčící budou strašně obviněni.“
„Láska zvětrá v nadbytku moudrosti, v němž anděl srdce kulhá, táhna za sebou špinavé křídlo.“