Ezop Ezop
O autorovi
Ezop byl řecký bajkař žijící asi v 6. století př.n.l. Dodnes je řazen mezi nejznámější bajkaře.
O jeho životě není příliš informací. Pravděpodobně hodně cestoval a byl celý život fyzicky chorý. Podle pověsti byl odsouzen k smrti za svatokrádež a shozen ze skály.
Své bajky, krátké prozaické příběhy, přednášel ústně. Měly stručný děj a často se v nich objevovala zvířata s lidskými vlastnostmi, ale také lidé a postavy řeckých bohů. Typický je pro ně dialog a na konci poučení.
Na Ezopa navazoval např. Jean de La Fontaine. Na českém území se bajky objevovaly od středověku. V roce 1791 vydal Ezopovy básně Václav Matěj Kramerius. Později vyšlo dílo Obnovený Ezop od Václava Rodomila Krameriuse či novější překlad Ezopovy bajky od Rudolfa Kuthana.
Díla
Nezařazené
- Havran a liška
- Sněm zvířat
- Liška a čáp
- Lev a myš
Citáty
„Kdo neunese meč, seká jazykem.“
„Dej pozor, aby ti neunikla podstata, když pevně uchopíš stín.“
„Kdo se sám honosí, v hlavě moc nenosí.“
„Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale, ten, kdo ví, co je třeba.“
„Žárlivost je štěkání psa, které láká zloděje.“
„Nespravedlnost, kterou děláme, a ta, kterou sami trpíme, není vážená na týchž vahách.“