Ernest Hemingway
O autorovi
Ernest Hemingway, celým jménem Ernest Miller Hemingway, byl americký spisovatel, hlavní představitel tzv. ztracené generace. V roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu.
Narodil se v Oak Parku, od mala byl veden k lásce k přírodě, s otcem chodil na lov, tábořil, pomáhal na farmě. Po střední škole již nechtěl pokračovat ve studiu a byl rozhodnut stát se spisovatelem. Krátce poté odjel do Itálie na frontu první světové války, kde byl velmi vážně zraněn. Po návratu do USA se živil jako novinář.
S manželkou cestovali po Evropě, psal povídky, a básně. Nějaký čas žili v Paříži, kde se seznámil s mnoha umělci a spisovateli (např. s G. Steinovou či F. S. Fitzgeraldem). V dalších letech žil převážně v USA a na Kubě, ale do Evropy (především do Francie a Španělska) se velmi často vracel.
Proslavil ho román Sbohem armádo, který se stal světovým bestsellerem. Jeho dílo bylo ovlivněno především válkou a inspirováno vlastními zážitky. Hlavními postavami jsou převážně muži, kteří žijí nebezpečným způsobem života. Jeho romány, novely či povídky jsou často psány pouze ve formě dialogu, jasně a stručně s jednoduchými větami.
Díla
Nezařazené
- I slunce vychází (1926)
- Sbohem armádo (1929)
- Komu zvoní hrana (1940)
- Stařec a moře (1952)
- Pohyblivý svátek (1964)
Citáty
„Ze všech živočichů se umí smát pouze člověk, i když k tomu má nejméně důvodů.“
„Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.“
„Pokud jsi někdy miloval ženu nebo vlast, prožil jsi výjimečné štěstí, a když potom zemřeš, už to není důležité.“
„Můžeš mít strach, ale nesmíš se bát.“
„Všechno je snazší, když jsme zlí.“
„Štěstí – to je prostě dobré zdraví a špatná paměť.“