Věno × vjeno

Věno je matek, který přináší nevěsta do manželství. Předmětem věna může být vše, co má nějakou majetkovou hodnotu.Podle Českého etymologického slovníku existovalo toto slovo již v praslovanštině, ale původně to byla částka, kterou platil ženich tchánovi za nevěstu.

Z hlediska pravopisu je pravopisně správně pouze varianta s ě – věno. Po písmenu v se většinou píše ě, např. běh, oběd, oběť, bělmo. Po písmenu v se je píše jen u několika slov: vjet, vjezd, vjezdní, vjezdový, vjem, vjemový, vjedno, vjednom.

Podstatné jméno věno je rodu středního, skloňujeme jej podle vzoru město. Pozornost bychom měli věnovat především 6. pádu čísla jednotného, v něm totiž mámě dvě varianty, jak toto slovo psát – věně, věnu.

Příklady:

Žena mohla volně nakládat se svým věnem a majetkem.
Otec nám vyplatil bez váhání naše věno po matce i s úroky.
Své věno a všechen majetek však dívka věnovala na dobročinné účely.
Mohla za to neschopnost jejího otce zaplatit slíbené věno.
Marie pocházela z poměrně bohaté rodiny a jako jedinému dítěti jejích rodičů jí připadalo velké věno.