Nejsnazší × nejsnašší

Tvar nejsnazší, v této dvojice ten správný, je třetí stupeň od přídavného jména snadný. Druhým stupněm je pak podoba snazší (lze i snadnější).

Zde dochází k přeměně ze souhlásky „d“ (snadný) na souhlásku „z“ (snazší). Tato alternace je velmi běžná a ke změně (d-z) dochází v mnoha dalších slovech, například dohodit – dohazovat, ohrada – ohrazen atd.

Proto tedy základ -snaz-, k němu je následně připojena běžná přípona pro tvoření druhého stupně přídavných jmen -ší (podobně ve slovech hladší, nižší, sušší, užší atp.). Připojením předpony nej- dojde k vytvoření třetího stupně.

Příklady:

Nejsnazší bude, když tam všichni pojedeme autem.

Poslední test z českého jazyka nebyl úplně nejsnazší.

Pošli tento příspěvek svému blízkému