Zadruhé × za druhé
Tento výraz je řazen mezi tzv. příslovečné spřežky, tedy spojení předložky s jiným slovním druhem.
Výrazy se opakovaně vyskytovaly vedle sebe a jazykovým vývojem došlo k jejich sloučení v jedno slovo. Výraz zadruhé je jedním z těchto výrazů a můžeme jej psát dohromady.
Druhou variantou je ale i psaní zvlášť: za druhé, samostatně stojící předložka a číslovka. V tomto případě je zcela jedno, kterou z variant psaní si vybereme, obě jsou významově rovnocenné. Obecně ale platí pravidlo: čím delší je číslovka, tím pravděpodobněji ji budeme psát zvlášť (např.: za padesáté osmé).
Příklad:
Zaprvé je to daleko, zadruhé / za druhé nechceme zaplatit tolik peněz za letenky.
Zaprvé / za prvé tam jít nechci a zadruhé / za druhé tam nikoho neznám.