Obligátní × oblikátní
Toto slovo nečiní mnohdy při zápisu problémy, je ale dobré si připomenout, jak se toto slovo píše a vyslovuje. Pravopisně správně je varianta se znělou hláskou g, do výslovnosti se nám ale může vkrást neznělá hláska k [oblikátní], kterou takto ale nikdy nezapisujeme.
Pod heslem obligátní najdeme ve výkladových slovnících hned dva významy tohoto přídavného jména:
-
- Povinný, závazný, nutný (kniž. a odb.) – Obligátní předmět
- Obvyklý, obyčejný, pravidelný (hovor.) – Chodit do restaurace na obligátní kávu. Obligátní přání k narozeninám.
Jak jsme již řekli, obligátní je přídavné jméno, příslovce by tom bylo obligátně a podstatné jméno obligátnost. Všimněte si, že všech formách tohoto slova píšeme vždy měkké i a písmeno g.
Pozor byste si měli dát především na stupňování tohoto přídavného jména:
- stupeň: obligátní
- stupeň: obligátnější
- stupeň: nejobligátnější
Někdy se stává, že si lidé pletou obligátní, obligatorní a obligační. Nejprve si všimněte, že ve všech těchto přídavných jménech píšeme vždy měkké -i, není důvod psát tvrdé, výrazy nepatří do vyjmenovaných slov. A teď vysvětlení jednotlivých výrazů:
OBLIGÁTNÍ = obvyklý nebo povinný
OBLIGATORNÍ = synonymum k obligátní, povinný, závazný
OBLIGAČNÍ = od slova obligace; druh cenného papíru
Příklady:
Na závěr tak už jen stačí položit obligátní otázky.
Jaká asi může být odpověď na obligátní otázku „co s tím“?
Mimo to to má ještě obligátní fotogalerie a další pravidelné rubriky.
Po spuštění instalace vás čeká obligátní odsouhlasení licenčních ujednání a nastavení.