Visel × vysel

V tomto případě jsou správné obě podoby, avšak je nutné respektovat jejich význam.

Visel

Sloveso visel (v infinitivu viset) vyjadřuje primárně nějaké upevnění ve výši (Obrázek visí na zdi.), to, že je něco pověšeno (Strýcův klobouk visí na věšáku.) nebo směřování dolů (Ruce visí podél těla.).

Se slovesem viset se pojí mnoho dalších významů – např.:

Ty šaty na ní úplně visí. (Chceme říci, že šaty jsou dané osobě příliš velké, protože zvolila neadekvátní velikost, či je velice hubená, a proto jí ani vhodná velikost dobře nesedí.)

Náš profesor českého jazyka vždy přednášel tak, že mu celá třída visela na rtech. (Jedná se o metaforické pojmenování, které samozřejmě neoznačuje to, že by žáci skutečně viseli na profesorových rtech, ale přeneseně popisuje skutečnost, že díky velmi zajímavému výkladu soustředil profesor pozornost všech žáků plně na probíranou látku.)

Visím v hospodě už za čtyři piva. (Opět se setkáváme s metaforickým užitím slovesa viset, neboť mluvčí není pověšen na šibenici za pití alkoholu, ale pouze nám oznamuje, že za vypitá piva hospodskému ještě nezaplatil.).

Vysel

Vysel je pak určitý tvar od infinitivu slovesa vysévat (možná i hovorová varianta vysívat) a označuje to, že něco bylo zaseto v zemi. Při užití příbuzného substantiva výsev je varianta s „ý“ jedinou správou. V souvislosti s užíváním předpon vy-/vý- je dobré zapamatovat si výjimky, ve kterých se po „v“ píše „i“: vidět, viset a viklat.

Příklady:

Na stěně nám visel nový obraz z galerie.

Zemědělec vysel žito na celém svém poli.

Na krku jí visel překrásný diamantový náhrdelník.

Visel na šibenici za krádež šperků.

Je nejvyšší čas začít s výsevem travních semen