Obligátní × oblygátní
Toto slovo nečiní mnohdy při zápisu problémy, je ale dobré si připomenout, jaké i/y v něm budeme psát.
Pod heslem obligátní najdeme ve výkladových slovnících hned dva významy tohoto přídavného jména:
- Povinný, závazný, nutný (kniž. a odb.)
– Obligátní předmět
- Obvyklý, obyčejný, pravidelný (hovor.)
– Chodit do restaurace na obligátní kávu.
– Obligátní přání k narozeninám.
Jak jsme již řekli, obligátní je přídavné jméno, příslovce by tom bylo obligátně a podstatné jméno obligátnost. Pozor byste si měli dát především na stupňování tohoto přídavného jména:
- stupeň: obligátní
- stupeň: obligátnější
- stupeň: nejobligátnější
Někdy se stává, že si lidé pletou obligátní, obligatorní a obligační. Nejprve si všimněte, že ve všech těchto přídavných jménech píšeme vždy měkké -i, není důvod psát tvrdé, výrazy nepatří do vyjmenovaných slov. A teď vysvětlení jednotlivých výrazů:
OBLIGÁTNÍ = obvyklý nebo povinný
OBLIGATORNÍ = synonymum k obligátní, povinný, závazný
OBLIGAČNÍ = od slova obligace; druh cenného papíru
Příklady:
Na závěr tak už jen stačí položit obligátní otázky.
Jaká asi může být odpověď na obligátní otázku: „Co s tím?“