Studna × stutna
Pojmem studna označujeme jámu, která je vyhloubená do země ve svislé poloze a slouží k jímání podzemní vody. Známy byly již ve starověku, a kopali je dokonce už ve starém Egyptě. V případě studánek jde (oproti studnám) o přirozený a samovolný vývěr vody na povrch země, tzn. bez přispění lidské ruky.
Pravopis a etymologie
Slovo studna má původ ve slovanských jazycích – polsky studnia, rusky studenéc, srbsky/chorvatsky studénac. Studna má souvislost se slovem studený a chápala se jako zdroj studené vody. Tvar studně je staročeský.
Vzhledem k etymologii a přímé souvislosti se slovem studený je jediný správný způsob psaní s „d“, tedy STUDNA. Slovo stutna neexistuje.
Skloňování
Studna je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru žena. Lze užít také slova studně.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | studna | studny |
2. | studny | studní |
3. | studni | studnám |
4. | studnu | studny |
5. | studno | studny |
6. | studni | studnách |
7. | studnou | studnami |
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | studně | studně |
2. | studně | studní |
3. | studni | studním |
4. | studni | studně |
5. | studně | studně |
6. | studni | studních |
7. | studní | studněmi |
Příkladové věty
Musela by vyjít ven a dojít přes celý dvůr až ke studni. Na to byla, pánové, až moc líná!
Spadl do studny, a než ho zachránili, utopil se.
Musíme zajít do té čisté lesní studánky, kde je křišťálová chutná voda.
V té pohádce vlkovi do břicha zašili kameny a nechali ho, aby ho převážily, když se šel napít do studny.
Dříve nebylo tak jednoduché najít podzemní zdroj vody a určit, kde by bylo nejvhodnější vyhloubit studnu.
Mami, to proutkaři kdysi říkali lidem, kde mají vykopat studnu?