Bůro ×bůra × búro × búra

Slovo bůro/búro náleží do oblasti nespisovné češtiny, konkrétně jej můžeme zařadit mezi slang s argotem a má více významů.

Bůro/búro slouží k označení pětikoruny (velké bůro/búro je padesátikoruna), trest odnětí svobody na pět let, ve sportovní hantýrce znamená pět gólů a v žákovském (školním) slangu označuje nedostatečnou (známku pět).

Pravopis a etymologie

Původ slova bůra/búra zřejmě leží v německém slově Bor (z něm. argotu, viz níže) s významem hotové peníze, od Bargeld, které je složeninou slov bar neboli holý a Geld coby peníze, tedy holé/hotové peníze.

Je těžké určit, jaký je správný způsob psaní, jestli ú, nebo ů. Slovník nespisovné češtiny uvádí variantu s „ú“ (búr, búra), Český národní korpus ve významu platidla uvádí variantu s „ů“ (bůra). Slovo není uvedeno v žádné kodifikované příručce. Nejčastěji je užíván tvar ve 4. pádě – bůra/búra (Dej mi bůra/búra.).

Argotem se nejčastěji označuje mluva vyřazených společenských vrstev, jako jsou zloději, vyděrači, pašeráci, dealeři, podvodníci a jiní jim podobní ptáčkové. Typickým znakem této mluvy je její expresivní zabarvení, nízký styl a tzv. utajovací funkce (například stříkačka/pistole; brko, špek, páv / cigareta s marihuanou; hovno v trávě / cigareta marihuany s hašišem).

Někdy je těžké rozlišit, jestli se jedná o argot, nebo o slang. V obecném významu označujeme slangem mluvu lidí, které spojuje stejný zájem (např. hudba) či prostředí (např. pracovní prostřední). Slang však na rozdíl od argotu nemívá onu utajovací funkci.

Příkladové věty

Dej mi bůra/búra a je to tvoje.

Nemám bůra/búra ani desítku, pokud nemáš drobáky ty, musíme jít bez vozíku.

Máma mě zabije, zas jsem dostal bůra/búra z diktátu.

„Co po mně zase chcete, detektive? Svoje jsem si vodseděl. Tehdy jsem dostal bůra/búra a vod tý doby jsem čistej!“ říkal a tvářil se bezradně.

Dej mi bůro a já ti neseberu svačinu! A fofrem – nemám na pořadu dne jen tebe!

„V tý šrajtofli neměl ani bůra/búra, šéfe, natož doklady, přísahám!“