Sprovodit × zprovodit
Hlavní význam slova sprovodit spočívá v tom, že něco nebo někoho zabiji, zničím a odstraním.
Starší významy, dnes již takřka nepoužívané, znamenaly, že jsem někomu průvodcem, že někomu dělám společnost, že někoho někam doprovodím (sprovodím tě domů). Stejně tak bylo výrazu sprovodit užíváno, když se něco vyskytlo společně s něčím (můj přednes sprovodil hlasitý smích), či ve významu hudebního doprovodu (sprovodit zpěv hrou na klavír).
Pravopis a etymologie
Je jen jediný správný způsob psaní, a to sprovodit. Pomocí předpon s(e)-/z(e)- se tvoří dokonavá slovesa, například skončit, strávit. Na rozdíl od předpony z(e)- mívá předpona s(e)- ještě další významy. V našem případě určuje směřovaní „z povrchu pryč“. Proto píšeme sprovodit.
Časování
Sloveso sprovodit patří do 4. slovesné třídy (-í; on teď sprovodí), vzor prosí (prosil – sprovodil).
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
1. (já, my) | sprovodím | sprovodíme |
2. (ty, vy) | sprovodíš | sprovodíte |
3. (on, ona, ono, oni, ony, ona) | sprovodí | sprovodí |
Rozkazovací způsob | Sprovoď! | Sprovoďte! |
Příčestí | ||
Činné | sprovodil | |
Trpné | sprovozen | |
Přechodník | ||
Minulý – mužský rod | sprovodiv | sprovodivše |
Minulý – ženský, střední rod | sprovodivši | |
Podstatné jméno slovesné | sprovození |
Příkladové věty
Počkali, až celá zem utichne pod příkrovem tmy, a skryli se za rozbořenou zídkou, aby ho nic netušícího lapli a konečně ho sprovodili ze světa.
Musel ho sprovodit ze světa – nemohl se už dívat na to, jak se chudák trápí.
Je to smutné, ale sprovodil se vlastní rukou, kéž mu Bůh odpustí.