Verběž × verbež

Pojmem verbež označujeme chásku, sebranku, lůzu, pakáž a ksindl. Verbež má, stejně jako ostatní uvedená synonyma, hanlivé zabarvení.

Pravopis a etymologie

Slovo verbež je odvozeno od slova verbovat, a to pomocí přípony -ež (podobně mládež). Jedná se o zverbovanou sebranku.

Proto je jediný správný způsob psaní verbež. Slovo verběž neexistuje.

Sloveso verbovat pochází z německého werben, jehož význam je „verbovat, dělat reklamu a propagovat“. Werben je zřejmě příbuzné s anglickým wharf (přístaviště) s původním významem „otáčet se, obracet se“. Vývoj významu slova postupoval od „otáčet se“ přes „být neustále zaměstnán“ až k „aktivně někoho získávat k něčemu“.

Skloňování

Verbež patří mezi podstatná jména rodu ženského. Skloňování by se dalo odvodit podle slova mládež – vzor píseň.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. verbež verbeže
2. verbeže verbeží
3. verbeži verbežím
4. verbež verbeže
5. verbeži verbeže
6. verbeži verbežích
7. verbeží verbežemi

Příkladové věty

V tom parku se schází hlavně místní feťáci, opilci a jiná jim podobná verbež, takže ne, večer bych tamtudy rozhodně nešla.

Hoďte tu nezbednou verbež přes palubu hladovým žralokům – nechci je už nikdy vidět!

Nebavme se o politicích, je to verbež, která mi vždycky akorát pokazí náladu!

Když jsem nastupoval k policii, měl jsem úplně jiné představy o tom, co tam budu řešit za případy. Nečekal jsem, že přijdu do styku jen s tou nejhorší verbeží.

Dorazil jsem na místo setkání – zapadlé zákoutí pod mostem s graffiti, v křoví se válely prázdné lahve a použité šprcky a zpovzdálí mě ostražitě sledovaly nevyzpytatelné oči ušmudlané verbeže.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. HUGO, J. a kol. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost. Historie a původ slov. 4. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 2020. ISBN 978-80-7345-647-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému