Brzdění × brždění
Pojmem brzdění označujeme zpomalující se rychlost pohybu pomocí brzd, nohou, hran lyží apod. Jedná se o podstatné jméno slovesné.
Pravopis a etymologie
Slovo brzdění vychází ze slova brzda, které má původ v německém Bremse. Do češtiny byla brzda zavedena Šafaříkem jako ekvivalent Bremse.
Slovo se v této podobě a významu vyskytuje zejména v češtině a slovenštině. Slovinština má podobný tvar bŕzda (s významem uzda), stará ruština a staroslověnština má pak slovo brъzda, jakožto označení části koňského postroje.
Praslovanská podoba brъzda by mohla souviset s litevským bruzdùklis, tedy roubík či uzda. Původem z indoevropských jazyků.
Internetová jazyková příručka k heslu uvádí, že podoby slova – brždění, bržděn, sice dosud nejsou kodifikované, ale v projevu se vyskytují natolik často, že už je nemůžeme pokládat za chybné.
Skloňování
Brzdění patří mezi podstatná jména rodu středního, která skloňujeme podle vzoru stavení.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | brzdění | brzdění |
2. | brzdění | brzdění |
3. | brzdění | brzděním |
4. | brzdění | brzdění |
5. | brzdění | brzdění |
6. | brzdění | brzděních |
7. | brzděním | brzděními |
Příkladové věty
Nezvládla jsem brzdění a v zatáčce mi na ledě podklouzla kola a auto vylétlo mimo silnici.
Poslouchej, až sedneš na kolo, buď opatrný! Umíš zastavit, doufám, brzdění je důležité.
S tímto jízdním kolem mám jistotu při brzdění.
Brzdění na kluzkém povrchu je zrádné.