Ji × jí (ni × ní)

S těmito zájmeny (vč. podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).

Pomůcka ke správnému určení tvaru je jednoduchá: za konkrétní zájmeno si dosadit ukazovací zájmeno tu, té, tou. Když se do věty hodí tu, tak napíšeme krátko formu (ji, ni). Když naopak sedne té či tou, tak píšeme dlouhé (jí, ní)

Pro tuto metodu určení bohužel neexistuje mnemotechnická pomůcka, takže si musíte zapamatovat celý její princip a aplikovat ho na jednotlivé češtinářské případy.

Příklady:

Řekl jsem jí, aby nechodila. (té)

Neřekl jsi jí to? (té)

Neviděli jste ji tam? (tu)

Půjdu tam s ní (s tou)

Dej na ni, má často pravdu. (tu)