Ode mne × odemne × ode mě × odemně

Zde je třeba zvážit dokonce dva pravopisné jevy. Jedním z nich je to, zda psát výraz dohromady nebo zvlášť.

Z námi nabízené kombinace je správná pouze jedna varianta, a to: ode mě. Výraz píšeme zvlášť, protože se jedná o samostatnou předložku „od“ a zájmeno „já“. Z důvodu lepší výslovnosti je k předložce „od“ přidáno „o“ (ode).

Není žádný důvod, proč psát předložku jako součást slova (zde se nejedná o tzv. příslovečnou spřežku). Psaní mně/mě je poměrně častým chytákem. Pro jeho zapamatování ale platí jednoduchá pomůcka. V 2. a 4. pádě píšeme vždy „mě“ (2. pád – dvě písmena- mě), ve 3. a 6. pádě píšeme vždy „mně“ (3. pád- tři písmena- mně).

Psaní nabízeného výrazu je tedy již jednoznačné. Jedná se o předložku a zájmeno, proto píšeme jako dvě samostatná slova. Zájmeno „já“ je zde užito ve 2. pádě, proto píšeme „mě“.

Příklady:

Měl doma ode mě obrázkový kalendář.

Ode mne se protekce nedočkáš.

Raději běž ode mě dál.

Myslím, že to ode mě byla férová nabídka.

Proč chceš peníze zrovna ode mě?