Posměch × posmněch
Slovem posměch označujeme zlovolné chování, které znevažuje druhého člověka. Často se jedná o škodolibé poznámky, zlé vtipy a smích s cílem ublížit. Posměchem vyjadřujeme své opovržení. Nezřídka je součástí šikany.
Pravopis a etymologie
Posměch vychází ze slova smích, které nalezneme takřka ve všech slovanských jazycích – polsky śmiech, rusky smech, chorvatsky smijéh, staroslověnsky směchъ. Praslovanské směchъ vychází z indoevropského smoi-so-, což je odvozeno od smei- (smát se).
Pouhé -ě- (-mě-) píšeme ve slovech, v jejichž základním tvaru či základovém slově není skupina -mn-. Posměch vychází ze slova smích. Proto je správné pouze psaní POSMĚCH. Lze si pomoct tím, že si řekneme posmívat se.
Skloňování
Posměch patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která skloňujeme podle vzoru hrad.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | posměch | posměchy |
| 2. | posměchu | posměchů |
| 3. | posměchu | posměchům |
| 4. | posměch | posměchy |
| 5. | posměchu | posměchy |
| 6. | posměchu | posměších |
| 7. | posměchem | posměchy |
Příkladové věty
Pro svůj vzhled je terčem posměchu už od základní školy, chudák.
Posměch je hodně nepěkná vlastnost.
Raději tam nepůjdu, abych nemusela čelit jejich ustavičnému posměchu.
Z jejich posměchu si nic nedělej, však ono na ně jednou dojde, neboj.
Když jsem odcházela, ke dveřím mě vyprovázel jen posměch, urážky a škodolibé pohledy.
S ustavičným posměchem se jednomu žije velice těžko, dokonce tak moc, že může skončit na antidepresivech.
Ne, ten její posměch plný opovržení už dál poslouchat nemůžu.