Fůra × fúra
Slovem fůra označujeme vůz, který veze těžký náklad, také přímo vůz na těžký náklad, ale i samotné množství nákladu, co se na takovýto vůz vleze (fůra sena tažená koňmi; fůra dřeva). V přeneseném významu fůrou označujeme také velmi mnoho, velké množství – měl fůru času; fůru peněz apod.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu fůra podává následující výklad.
Slovem fůra označujeme těžký náklad nebo velké množství. Původ fůry nalezneme ve středohornoněmeckém vuore (povoz, náklad na voze), které má souvislost s fahren (jet) a führen (vést, vézt).
Slovo bylo přejato a počeštěno do podoby fůra, a to s ohledem na pravopis, který říká, že ů píšeme:
- uvnitř slov: fůra, stůl, kůl, vůl, …;
- v koncovkách určitých pádů podstatných jmen (zvláště ve 2. p. mn. č.: pánů, mužů strojů; ve 3. p. mn. č.: pánům, mužům, strojům);
- u přivlastňovacích přídavných jmen v 1. p. č. j. rodu mužského: otcův, Petrův;
- v zakončení příslovcí: domů, dolů ad.
Jediný správný zápis je tedy v podobě FŮRA.
Dělení slova:
fů-ra
Příbuzná slova:
fůrka, forka, fůrečka (zdrobněliny, podstatná jména)
Skloňování
Fůra patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | fůra | fůry |
| 2. | fůry | fůr |
| 3. | fůře | fůrám |
| 4. | fůru | fůry |
| 5. | fůro | fůry |
| 6. | fůře | fůrách |
| 7. | fůrou | fůrami |
Příkladové věty
Příští týden si beru dovolenou, tak budu mít fůru času na pořádný odpočinek a nicnedělání.
Musel do sklepa složit fůru černého uhlí, a to během jediné hodiny!
Když jsem jako malý rozbil prasátko, připadal jsem si, že mám fůru peněz jako milionáři.
Na zahradě nám složili fůru dřeva, musím to celé posekat a uložit na zimu.
Dva statní hnědáci táhli fůru sena.
Máš fůru řečí, ale skutek utek.