Rozbor uměleckých textů: Synekdocha

Mezi základní způsoby, jak můžeme obohacovat významy slov je využívání synekdochy.

Co je to synekdocha?

Pojem synekdocha pochází z řeckého synekdoche, což znamená v překladu „spolurozumění“. V klasické rétorice a poetice patří mezi tropy. Synekdocha je druhem metonymie, kterou používáme tehdy, pokud je celek charakteristický pro část nebo část pro celek.

Celek za část

Příklady:

• „Celá vesnice byla na nohou“ místo „všichni lidé z vesnice“
• „Celé Česko čte dětem“ místo „lidé z Česka čtou dětem“
• „Sál rázem ztichl“ místo „diváci ztichli“
• „Bydlíme pod jednou střechou“ místo „mít domov“
• „Jel městskou hromadnou dopravou“ místo „tramvají/vlakem“
• „Praha vyhlásila stav pohotovosti“ místo „zodpovědné osoby vyhlásily pohotovost“

Dále zde můžeme dělit synekdochu na:

1. rod za druh (pil jsem alkohol místo pil jsem víno / jedl jsem maso místo jedl jsem vepřové);
2. množné číslo za jednotné tzv. pluralis majestaticus (My, král český místo Já, král český);
3. autorský plurál (A teď se vydejme vlevo. místo Já se teď vydám vlevo.);
4. látka za hotový výrobek (Zabil ho ostřím. místo Zabil ho sekerou.).

Část za celek

Příklady:

• „A v létě tyčí se tu kukuřičná zrna“ místo „klasy“ (V. Nezval)
• „Byla tam hlava na hlavě“ místo „mnoho lidí“
• „Dala bych si kapku vína“ místo „skleničky vína“
• „Nepřišla tam ani noha“ místo „nikdo tam nepřišel“
• „Bydlíme pod jednou střechou“ místo „v jednom domě“
• „Měla zrzavý vlas“ místo „zrzavé vlasy“

I u části a celku můžeme synekdochu dále dělit na:

1. druh za rod (Stálo ji to pár drobných. místo Stálo ji to málo peněz.);
2. jednotné číslo za množné (Daňový poplatník zaplatí tento rok více. místo Daňoví poplatníci zaplatí tento rok více.);
3. u látky hotovým výrobkem se moc často neděje.

Čím se odlišuje synekdocha od metonymie?

Jak jsme se již dozvěděli, synekdocha je typem metonymie. Oba tyto jevy jsou si svými vlastnostmi velmi podobné, avšak v některých případech můžeme hovořit o metonymii, ale o synekdoše již ne.

Metonymie může vypadat např. tak, že místo Čtu knížku od Seiferta. řekneme čtu Seiferta. Seifert není část Seifertovy knihy, k záměně celku a části tedy nedochází (pouze jsme přenesli význam na základě věcné souvislosti).

Hranice mezi synekdochou a metonymií není úplně ostrá, proto rozhodnutí, o který jev se jedná, nemusí být vždy jednoznačné.

Pro jistotu ještě jednou:

METONYMIE = Přenesení významu na základě věcné nebo logické souvislosti mezi označovanými jevy.
SYNEKDOCHA = Záměna části za celek nebo celku za část.
HYPERBOLA = Pojmenování zveličující skutečnost (nadsázka).
LITOTES = Zmírnění určité výpovědi za použití dvojí negace.