Archiv × archív

Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov je poněkud problematické a vždy je lépe konkrétní tvar slova ověřit.

Velká část přejatých slov zakončených na -iv, -in má možnost dvojího psaní. Můžeme si tedy vybrat, zda použijeme v zakončení slova dlouhou nebo krátkou samohlásku. To je možné například u slov: benzin i benzín, penicilin i penicilín apod. Dvojí možnost psaní má i naše podstatné jméno, lze napsat archiv i archív. Obě varianty jsou pravopisně správné a obě můžeme bez výčitek použít.

U slov příbuzných je vhodnější upřednostnit variantu s krátkou samohláskou, např.: archivní, archivář, archiválie apod. Samozřejmě ale existují i slova, též zakončená na -iv, která možnost dvojího psaní nemají. Většinou se jedná o odborné názvy. Pro příklady nemusíme chodit daleko a můžeme sáhnout do oblasti jazykovědy. Výrazy typu: imperativ, komparativ, superlativ, nominativ, akusativ píšeme vždy pouze s krátkou samohláskou.

Příklady:

Toto je opravdu kuriozita, která by se měla uchovat v archivu/archívu města.
Mám tu skvělé archivní víno, snad k němu najdu i nějaký sýr.