Rutina × routina
Rutina je dovednost a obratnost, kterou jsme nabyli dlouholetou praxí, cvikem; činnost, již vykonáváme tak dlouho, že nad ní už ani nepřemýšlíme a provádíme ji automaticky a dobře.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu rutina podává následující výklad.
Slovo rutina pochází z francouzského routine (zběhlost, vyšlapaná cesta, šablona) od route (cesta, dráha) a to z vulgárnělatinského (via) rupta (proražená cesta), od latinského ruptus, tedy příčestí trpného od rumpere (zlomit, roztrhat).
Slovo bylo přejato do našeho jazyka a podle výslovnosti počeštěno do podoby RUTINA, což je jediná správná podoba.
Dělení slova:
ru-ti-na
Příbuzná slova:
rutinní, rutinový (přídavné jméno)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo rutina, jsou: dovednost, obratnost, zručnost, zběhlost, zaběhaná činnost.
Skloňování
Rutina patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | rutina | rutiny |
| 2. | rutiny | rutin |
| 3. | rutině | rutinám |
| 4. | rutinu | rutiny |
| 5. | rutino | rutiny |
| 6. | rutině | rutinách |
| 7. | rutinou | rutinami |
Příkladové věty
Dělám to tak dlouho, že už nad tím ani nepřemýšlím, je to rutina.
Hraní stupnic je pro mě rutinou, při které si rozcvičím prsty.
Nesnášela jsem běh, ale potřebovala jsem se hýbat, teď je to pro mě skoro rutina a nemusím se nutit, navíc mi pohyb v přírodě dělá radost.
Musíš umět reagovat rychle a využít instinkt, přesto se tyhle chvaty musíš naučit a udělat si z nich rutinu, nesmíš přemýšlet, když tě napadnou, měl bys jednat automaticky.