Hin × hyn

Výraz hin může být příslovce (tam – hin se hukáže; nářečí) i přídavné jméno nesklonné (zničený, vyčerpaný, zchvácený, pryč – jsem z toho hin). Kromě toho se hin/hín používá jako míra pro tekutiny (6 litrů; v bibli).

Hin, hín lze použít i v případech, kdy chceme říct, že: byl mrtev – tři dny nato byl hin; bláznivě zamilovaný – byl do ní celý hin; vyčerpaný – po tom sprintu byl úplně hin.

Pravopis a etymologie

Slovník nespisovné češtiny nám ke slovu hin podává následující výklad.

Hin (hyn) znamená zničený, když mluvíme o věcech, vyčerpaný, když mluvíme o lidech. Další význam je pak impotentní (tedy „mít mrtvý spodek“). Slovo hin pochází z německého hin (zničený, pryč), ale jeden z významů je také „být impotentní“ hin sein.

Přestože Slovník nespisovné češtiny uvádí i podobu hyn, Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk česky předkládá jen podobu hin, což by odpovídalo německému původu a tomu, že jde o slovo přejaté. V tomhle ohledu doporučujeme řídit se Internetovou jazykovou příručkou a psát hin.

Dříve se na hin (příslovce) pohlíželo jako na zastaralé a nespisovné slovo, dnes je hin hodnoceno jako hovorové, tzn. spisovné slovo.

Dělení:

hin

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit výraz hin, jsou: zničený, vyčerpaný, zchvácený, pryč, impotentní, mrtvý, zamilovaný.

Příkladové věty

Vyšla jsem z bytu pozdě a celou cestu na autobus jsem musela běžet, když jsem si pak konečně sedla, byla jsem úplně hin, ale stihla jsem to!

Jsem do ní celý hin už základky.

Zajiskřilo to, objevil se dým a rádio bylo hin.