Džunka × džumka

Džunka je východoasijská plachetnice, která se plavila kolem pobřeží.

Džunka byla značka československých cigaret.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu džunka podává následující výklad.

Džunka byla přejata z anglického junk z malajského djong a to bylo převzato zřejmě z jihočínských dialektů.

Jedná se o slovo přejaté a počeštěné do podoby džunka, na čemž se do jisté míry podílela výslovnost. Správné psaní je pouze v podobě džunka.

Dělení slova:

džun-ka

Skloňování

Džunka patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. džunka džunky
2. džunky džunek
3. džunce džunkám
4. džunku džunky
5. džunko džunky
6. džunce džunkách
7. džunkou džunkami

Příkladové věty

Na dovolené jsme se plavili na džunce.

Rád jsem se koukal na džunky pohupující se na hladině při západu slunce.

Ujasníme si to hned – neumím plavat, nevlezu na džunku ani na žádnou jinou loď!

Na krbu máme model čínské džunky, který stavěl tatínek, když byl ještě kluk.

Pamatuju si, že dědeček kouřil džunky, měly takovou hnědou krabičku a červený nápis.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – džunka. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 28.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=d%C5%BEunka
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému