Plebiscit × plebyscyt
Pojmem plebiscit označujeme hlasování lidu o závažném státním aktu.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu plebiscit podává následující výklad.
Slovo plebiscit bylo přejato z německého Plebiszit a z latinského plēbiscītum (usnesení plebejského shromáždění). Jedná se o složeninu z plēbs (lid, dav) a scītum (usnesení, rozhodnutí).
Jedná se o slovo přejaté a počeštěné. Z výše uvedeného vyplývá, že jediný správný způsob zápisu je v podobě PLEBISCIT (→ Plebiszit, plēbiscītum).
Dělení slova:
ple-bi-s-cit
Příbuzná slova:
plebiscitní (přídavné jméno)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo plebiscit, jsou: hlasování (lidové), referendum.
Skloňování
Plebiscit patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která skloňujeme podle vzoru hrad.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | plebiscit | plebiscity |
2. | plebiscitu | plebiscitů |
3. | plebiscitu | plebiscitům |
4. | plebiscit | plebiscity |
5. | plebiscite | plebiscity |
6. | plebiscitu | plebiscitech |
7. | plebiscitem | plebiscity |
Příkladové věty
Sárský plebiscit proběhl 13. ledna 1935.
Plebiscit má spíše konzultativní charakter.
Plebiscit na Těšínsku se nakonec neuskutečnil.
Rozhodnutí vrchnosti se jim nelíbilo, lidé požadovali plebiscit.