Exulant × exhulant

Exulant znamená vyhnanec, vyhoštěnec; je to ten, kdo žije v exilu.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu exulant podává následující výklad.

Slovo exulant má původ v latinském ex(s)ulāns (odcházející z vlasti), přechodník přítomný od ex(s)ulāre (být vyhnancem) od ex(s)ul (vyhnanec).

Slovo bylo přejato do našeho jazyka a počeštěno do podoby EXULANT, což je jediný správný způsob zápisu.

Dělení slova:

exu-lant

Příbuzná slova:

exulantka, exulantství (podstatná jména), exulantský (přídavné jméno)

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo exulant, jsou: vyhnanec, vyhoštěnec, emigrant.

Skloňování

Exulant patří mezi podstatná jména rodu mužského, která skloňujeme podle vzoru pán.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. exulant exulanti
2. exulanta exulantů
3. exulantu, exulantovi exulantům
4. exulanta exulanty
5. exulante exulanti
6. exulantu, exulantovi exulantech
7. exulantem exulanty

Příkladové věty

Někteří exulanti se vrátili zpátky do České republiky, jiní zůstali v zahraničí.

Také v Americe byly osady českých exulantů.

Včera dávali velice zajímavý dokument o exulantech.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – exulant. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 23.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=exulant
Pošli tento příspěvek svému blízkému