Fúze × fůze

V případě podstatného jména, které označuje spojení/sloučení (firem, buněk apod.), se nelze řídit známými pravidly ohledně psaní ú/ů.

Obecně platí, že na začátku slova píšeme zpravidla „ú“ (úpal, úžeh, úplavice, úroda, úmorný apod.) a uprostřed slova píšeme naopak „ů“ (půvab, působení, růžový, půlení apod.). Toto pravidlo ale lze aplikovat především na slova domácího původu, u cizích slov často neplatí. U cizích výrazů se často píše „ú“ i uprostřed slova, např.: medúza, pedikúra, túra, múza apod. To stejné platí i pro výraz fúze, ten píšeme také vždy s „ú“.

Druhá námi nabízená varianta je nesprávná. Příbuzné přídavné jméno též píšeme s „ú“, fúzní.

Pozor na psaní slov složených, které obsahují výraz „fúze“. U těchto slov píšeme vždy krátké „u“, např. transfuze, infuze apod.

Příklady:

Na schůzi se podnikatelé shodli na fúzi dvou firem.
Vědci pod mikroskopy sledovali buněčnou fúzi.