Chvályhodný × chválihodný

U této námi nabízené dvojice je třeba zohlednit otázku slovotvorby, tedy blíže se podívat na to, jak slovo vlastně vzniklo. 

Jedná se o slovo, které vzniklo skládáním. Konkrétně můžeme hovořit o tzv. složenině nevlastní. Složenina nevlastní je taková, kterou lze rozdělit na více samostatných slov bez změny jejich tvaru, např.: zemětřesení (třesení země), žáruvzdorný (vzdorný žáru) apod. Do této skupiny patří i náš inkriminovaný výraz: chvályhodný (hodný chvály). Jedná se tedy o spojení dvou slov, konkrétně přídavného jména hodný / hoden a podstatného jména chvála (je hoden chvály). Řídíme se proto pravidly, která používáme pro rozhodování o koncovce podstatného jména, řídíme se vzorem.

Slovo chvála se skloňuje podle vzoru žena, proto tvar chvály (2. pád jednotného čísla) napíšeme s „y“. Ze stejného důvodu lze napsat slovo chvályhodný pouze s „y“.

Příklady:

Jeho chování bylo opravdu chvályhodné.
Tento skok se ti podařil vážně chvályhodně.