Přesvědčit × přesvěčit

V tomto případě nelze poskytnout jednoznačný návod pro zdůvodnění pravopisu. Jako nejlepší varianta se zde jeví porovnání se slovy příbuznými. V některých je totiž při výslovnosti slyšet hláska „d“, která v námi nabízené dvojici zaniká nebo není jednoznačná, a proto nás může mást.

Psanou a mluvenou podoba slova je ale nutné odlišit, protože ne vždy platí, že výslovnost odpovídá pravopisu. U této dvojice si můžeme pomoci například těmito slovy příbuznými: svědčit– a především svědek, svědecký apod. Existuje tedy pouze jedna správná varianta a to přesvědčit s „d“. Stejné písmeno v základu je nutné psát i u slov odvozených a příbuzných, např.: osvědčit, osvědčení, svědčit, vysvědčení, nasvědčovat, usvědčit, přesvědčivý apod. Nejlépe uděláte, pokud si tuto rozsáhlou skupinu zapamatujete nebo si ji spojíte s výše zmíněnou pomůckou.

Příklady:

Pochybuji, že se ti tátu podaří přesvědčit, aby ti koupil koně.
Někteří lidé dělají nemorální věci pouze z přesvědčení.