Múza × můza
Múza pochází z řecké mytologie a označuje dcery bohyně Mnémosymé a boha Dia. Jsou to bohyně, které měly tak říkajíc pod palcem všechna múzická umění (tanec, hudbu, divadlo, poezii).
Podle Řeků totiž byla takováto okamžitá inspirace, kterou umělci předváděli, seslaná shůry a mohly za ni právě Múzy.
V přeneseném smyslu se jedná o umělecké schopnosti, inspiraci a podnět k tvorbě.
Pravopis a etymologie
Původ slova múza byl zřejmě přejat z německého Muse. Muse bylo převzato z latinského slova Músa od řeckého Moũse, jakožto bohyně umění. Původ řeckého slova Moũse není jistý.
Pokud se jedná o označení umělecké schopnosti, píšeme počáteční „m“ malé → múza.
Pokud se jedná o označení bohyně, píšeme počáteční „m“ velké → Múza.
Pravidla českého pravopisu umožňují psát slovo múza dvojím způsobem, a to múza i musa. Zatímco první způsob (múza) zdomácněl a je chápan jako neutrální, druhý způsob (musa) je brán jako stylově příznakový (knižní a zastaralý).
Skloňování
Múza je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru žena.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | múza | múzy |
2. | múzy | múz |
3. | múze | múzám |
4. | múzu | múzy |
5. | múzo | múzy |
6. | múze | múzách |
7. | múzou | múzami |
Příkladové věty
A kterápak múza je ta vaše?
Má práce je ta nejkouzelnější na světě, byť zatím moc nevynáší – sloužím Múzám! Mým chlebem je umění.
„Johanka…,“ zasnil se, „to byla moje největší múza. Žádná jiná nebyla jako ona.“
Jeho neskutečně inspirativní múzou byla Blanka Štítná z naší bývalé vysoké školy.
Každý den se modlím k Múzám, aby mi byly nakloněny a do ouška mi šeptaly i nadále.
Čas a rodina – to je má oběť Múzám, kterou pro ně kladu téměř denně na oltář. Umění je krutá a osamělá řehole.