Funkce × funkdce

Jaký je význam slova funkce?

  • Pojmem funkce vyjádříme působnost či činnost, která je zacílená na nějaký účel.
  • Taktéž se jedná o úlohu, úkol nebo poslání něčeho (funkce bank).
  • Funkcí označujeme také hodnost, jež je někomu svěřená a která je spojená s určitým oborem činnosti, zpravidla bývá bez finančního ohodnocení (funkce pokladníka, předsedy).
  • Funkcí též rozumíme obor činnosti daného jedince, který má především úřední zaměření a je spojen s určitými pravomocemi (funkce ředitele).
  • Jako funkci také označujeme fungování, činnost a chod (funkce organismu).

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu funkce podává následující výklad.

Fungovat (též funkce, funkční, funkcionář apod.) pochází z latinského fungī (příčestí trpné fūnctus) s významem vykonávat, zastávat.

Slovo bylo přejato a počeštěno do podoby FUNKCE, což je jediný možný správný způsob zápisu.

Dělení slova:

funk-ce

Příbuzná slova:

funkční (přídavné jméno), funkčně (příslovce), funkčnost (podstatné jméno), funkcička (podstatné jméno; zdrobnělina), fungovat (sloveso)

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo funkce, jsou: úloha, úkol, poslání, význam, platnost; úřad, hodnost; fungování, činnost, chod; přiřazení, zobrazení.

Skloňování

Funkce patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. funkce funkce
2. funkce funkcí
3. funkci funkcím
4. funkci funkce
5. funkce funkce
6. funkci funkcích
7. funkcí funkcemi

Příkladové věty

Tento model samozřejmě disponuje i novými funkcemi.

Pan Krotký nastoupil do funkce nového ředitele teprve nedávno.

Dneska si probereme funkci jater.

Nechápu goniometrické funkce, mohl bys mi je, prosím, vysvětlit ještě jednou?

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – funkce. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 18.02.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=funkce
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému