Sanace × sanatze

Sanace z pohledu ekonomie znamená ozdravení či nápravu nepříznivých podmínek v podniku, který sužují ztráty, jež by mohly ohrozit jeho existenci.

Sanacemedicíně znamená uzdravení a zahojení. Sanace obecně je uzdravení, zhojení, ozdravení.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu sanace podává následující výklad.

Sanace má kořeny v latinském sānātiō (vyléčení, uzdravení) od sānāre (uzdravovat, napravovat) a to od sānus (zdravý).

Slovo bylo přejato do českého jazyka a počeštěno do podoby sanace, a to zřejmě v duchu latinské výslovnosti, kdy se „ti“, za nímž následuje samohláska (vyjma slov přejatých z řečtiny, v případech, kdy „t“ předchází sykavka), vyslovuje jako [ci]. Proto je správný pouze zápis SANACE.

Dělení slova:

sa-na-ce

Příbuzná slova:

sanační (přídavné jméno), sanovat (sloveso)

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo sanace, jsou: náprava (poměrů), ozdravení; vyléčení, zhojení.

Sanovat: zachraňovat (podnik), ozdravovat; investovat co, zajišťovat (finančně).

Skloňování

Sanace patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. sanace sanace
2. sanace sanací
3. sanaci sanacím
4. sanaci sanace
5. sanace sanace
6. sanaci sanacích
7. sanací sanacemi

Příkladové věty

Prasklo vám doma potrubí? Nezoufejte, naše firma provádí sanace betonových konstrukcí, jímek a různých nádrží, panelových domů i vlhkého zdiva.

Sanaci chrupu v naší ordinaci běžně provádíme v lokální anestezii.

Věděli jste, že na sanaci životního prostředí můžete požádat o sanační dotace?

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – sanace. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 17.02.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=sanace Latina/Abeceda a výslovnost – Wikiknihy. [online]. Dostupné z: https://cs.wikibooks.org/wiki/Latina/Abeceda_a_v%C3%BDslovnost
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému