Bandita × bandyta

Pojmem bandita označujeme příslušníka nějaké loupeživé bandy; lupiče a loupežníka. Dále tak také můžeme označit někoho, kdo zákeřně pomlouvá a nebere žádné ohledy (například žurnalistický či literární bandita).

K pojmu bandita se také váže jeho ženská podoba – banditka, coby členka skupiny banditů.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu bandita podává následující výklad.

Slovo bandita pochází z italského bandito (ten, kdo je postaven mimo zákon). Jedná se původně o příčestí trpné od bandire (postavit mimo zákon), dříve bannire, které pochází z germánského banna-, starofrancouzského ban (klatba, veřejné vyhlášení).

Slovo bylo přejato do našeho jazyka a počeštěno do podoby bandita. Ponechal se původní zápis měkkého i, avšak výslovnost je přesto tvrdá [bandyta]. Jediný správný způsob zápisu je v podobě BANDITA.

Dělení slova:

ban-di-ta

Příbuzná slova:

banditský (přídavné jméno), banditsky (příslovce)

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo bandita, jsou: lupič, loupežník, raubíř, někdy též gangster.

Skloňování

Bandita patří mezi podstatná jména rodu mužského životného, která skloňujeme podle vzoru předseda.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. bandita bandité, banditi
2. bandity banditů
3. banditovi banditům
4. banditu bandity
5. bandito bandité
6. banditovi banditech
7. banditou bandity

Příkladové věty

Ženy s dětmi byly schované, zatímco muži stáli připravení na stráži, protože každou chvíli čekali vpád blížících se ozbrojených banditů.

Frank alias Kruťas je bandita hledaný ve třech státech.

Mary utekla k banditům a teď u nich žije s Pedrem, pravou rukou jejich vůdce.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – bandita. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 30.10.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=bandita
Pošli tento příspěvek svému blízkému