Atribut × atrybut
Atribut je chápán jako typický znak či podstatná vlastnost určitého jevu.
Stejně tak atributem rozumíme symbolický předmět, který je příznačný pro ztvárněného světce či mytologickou postavu.
V oblasti jazykovědy je atributem přívlastek, tedy větný člen, jímž rozvíjíme a zpřesňujeme dané podstatné jméno.
Pravopis a etymologie
Slovo atribut má původ v latinském attribūtum od attribuere (přidělovat). Jedná se o složeninu ad- (k, při) a tribuere (dát, přidělovat). Slovo bylo přejato do češtiny a ustálilo se v podobě atribut, což je jediný správný způsob zápisu.
Skloňování
Atribut patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která se skloňují podle vzoru hrad.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | atribut | atributy |
| 2. | atributu | atributů |
| 3. | atributu | atributům |
| 4. | atribut | atributy |
| 5. | atribute | atributy |
| 6. | atributu | atributech |
| 7. | atributem | atributy |
Příkladové věty
Jedním z atributů krále byla královská koruna, mezi atributy papeže patří například papežská čelenka.
Atributy sv. Jany z Arku jsou korouhev, meč, kůň a dívka v brnění.
Atribut neboli přívlastek rozdělujeme na shodný a neshodný.
Velikonočním atributem jsou zdobená vajíčka.