Polyglot × poliglot
Pojmem polyglot označujeme člověka, který ovládá a používá mnoho jazyků.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám k heslu poskytuje následující výklad.
Slovo polyglot pochází z řečtiny a je složeno z poly- (viz níže) a glótta (jazyk, řeč).
Předpona poly- se vyskytuje ve složeninách a znamená „mnoho“. Její původ je v řeckém poly-, které je odvozeno od polýs (mnohý, četný, hojný). Má úzkou souvislost s řeckým pléos (plný, hojný), také s latinským plūs (více). Vzdálenější souvislost můžeme nalézt i s naším „plný“.
Z těchto výše uvedených důvodů je správné pouze psaní s tvrdým „y“, tedy POLYGLOT.
Skloňování
Polyglot patří mezi podstatná jména rodu mužského životného, která skloňujeme podle vzoru pán.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | polyglot | polygloti, polyglotové |
2. | polyglota | polyglotů |
3. | polyglotovi, polyglotu | polyglotům |
4. | polyglota | polygloty |
5. | polyglote | polygloti, polyglotové |
6. | polyglotovi, polyglotu | polyglotech |
7. | polyglotem | polygloty |
Příkladové věty
Italský kardinál Giuseppe Gasparo Mezzofanti údajně mluvil plynně devětatřiceti jazyky – jako polyglot.
Zajímalo by mě, kolik času polyglot musí vynaložit, aby se tolik jazyků nejen naučil, ale taky si je pravidelně zopakoval.
Chtěl bys patřit mezi polygloty?
Kolik jazyků člověk musí umět, aby byl označen jako polyglot?
Kdesi jsem četl, že Kleopatra patřila mezi nejznámější ženské polyglotky ve starověku.